Samotářský život

1. března 2015 v 10:52
Dneska mi je sice už trochu veseleji, ale jsem vyčerpaný a unavený.. Manželka onemocněla, musela do nemocnice a já tu zůstal sám. Těch pár dní bylo celkem krušných. Asi už jsem zapoměl, jaký mám doma poklad, přece jen po těch letech už to člověk bere jako samozřejmost. A i když nerad, sám musím uznat, že těch pár dní, které byla manželka v nemocni mi pomohly k prozření a uvědomění si, že mám doma zlatou a starostlivou ženu. Nyní už je má žena zpět doma, ale ještě by se neměla namáhat, takže se snažím starat o domácnost a dokonce vařit ! Nebudeme si nic nalhávat, nidky jsem pořádně nevařil a už se cítím dost starý na to, abych s tím teď začínal. Vždy vařila manželka, protože je skvělá, ano skvělá, kuchařka. Já si tady zvládl uvařit brambory s opečeným salámem, párky a vaječinu. Bohužel, kuchař ze mě asi nikdy nebude. Uznávám, je to moje slabá stránka, ale jsme s mojí paní od mých 21 let, a v době, kdy jsme spolu chodili a začínali žít, opravdu chlapi měli jiné starosti než stát u plotny. Jo, to dneska, jak vidím, že vaří kdejaký floutek, který je jen trochu známý, to je jiná. I když někdy si vlastně říkám, jestli se ty jejich "recepty" vůbec dají jíst. V době manželčiny nepřítomnosti mi zde nosila sem tam jídlo dcera, takže sláva ji za to. Nebylo to každý den, ale i tak, je to hodná holka. I přesto, že úklidu jsem taky moc nedal, musím se pochválit alespoň za to, že jsem se snažil. I manželka mě po návratu z nemocnice pochválila. Ale i tak to bylo náročných pár dní a doufám, že už budu mít svou ženu zase pěkně doma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama